Cena půjčky neboli úrok, je pravděpodobně první skutečnost, jež většina z nás u půjčky řeší. Které půjčce mám dát přednost? Jakou mám zvolit délku splácení a fixace hypotéky? Můžu si dovolit půjčit? Odpovědi na zmíněné otázky přináší právě výše úroku. Velkou roli v určování jeho výše však hrají rozhodnutí nezávislé instituce – České národní banky. Konkrétně se pak jedná o výši dvoutýdenní repo sazby.
ČNB využívá při nastavování své měnové politiky celkem tři sazby, přičemž za klíčovou je označována tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace, zkráceně se nazývající repo sazba. Touto sazbou je úročena nadbytečná hotovost komerčních bank, které si tyto peníze ukládají u regulátora domácího bankovního trhu.
Zjednodušeně platí, že rostoucí repo sazba, ovlivňuje růst tržních úrokových sazeb. Ve chvíli, kdy by byly tržní úrokové sazby čili ceny půjček nižší než zmiňovaná repo sazba, komerční banka by neměla motivaci půjčovat své peníze lidem a raději by je uložila u ČNB. Změna sazeb ČNB se většinou projeví do tržních úrokových sazeb se zpožděním okolo jednoho roku.
Zlaté časy jsou u konce?
Když se rozhodla bankovní rada ČNB v čele s Jiřím Rusnokem zvýšit v srpnu 2017 základní úrokovou sazbu z technické nuly (0,05 %), zdvihla se velká vlna zájmu v mezi širokou veřejností. Lidé byli po 5 let zvyklí, na zmiňovanou technickou nulu. Od této chvíle byla sazba zvýšena ještě 6x na dnešních 1,75 %. Pokud vámi cloumá zlost na ČNB, vydržte.
Je potřeba zdůraznit, že na takto nízké číslo se naše repo sazba poprvé dostala až únoru 2009. Během 90. let minulého století se standardně pohybovala okolo 15 %. V červnu 1997 pak dokonce činila astronomických 39 %. Co říkáte, šli byste si do banky s jednat úvěr s takovýmto úrokem?
Samozřejmě že období po vzniku samostatné republiky bylo specifickou periodou našich mladých dějin. Pamětník by ji možná nazval džunglí. Nicméně i na začátku nového tisíciletí se repo sazba pohybovala v nekrizových letech standardně kolem 4–5 %. Momentální politika ČNB není podrazem na lidi, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale spíše návratem k normálu.
Počítejte se zdražením hypoték
Vliv změny repo sazby je nejlépe viditelný a průkazný na vývoji ceny hypoték, které na její výši s jistou setrvačností reagují.
Průměrný úrok hypotečního úvěru se v období od února 2016 až do září 2017 pohyboval pod 2 %. Jak však ČNB odstartovala zpřísňování své politiky, se zpožděním na její opatření reagovaly mimo jiné i hypotéky. V lednu loňského roku se průměrná cena hypotéky dostala nad 2,25 %, v dubnu 2018 se už pohybovala na hodnotě 2,5 % (repo sazba 0,75 %), v listopadu loňského roku se pak cena hypotéky dostala už na 2,75 % (repo sazba 1,75 %) a v lednu vystoupala na rovná 3 %.
Od počátku zvyšování repo sazby však zatím stoupla cena hypoték pouze o procento. Můžeme tedy očekávat v příštích měsících, že průměrný úrok hypotéky stoupne přibližně na 3,75 %. Podobný vývoj jako u ceny hypoték pak můžeme pozorovat i na ostatních typech úvěrů.
Lidé, co si pořídili hypotéku přesně před pěti lety mohou být na konci fixace relativně v klidu, úroky z tehdejší doby jsou s těmi dnešními srovnatelné. Následující 3 roky však setrvale klesaly, zatímco dnes jsme svědky postupného zvyšování. Konec fixace v příštích 3 letech tak může být pro dlužníky poměrně traumatizujícím zážitkem, neboť jim vzroste úrok, a proto i měsíční splátky. Ten jim může po fixaci vzrůst i o 2 %.
Musíme se zkrátka smířit s tím, že minulost levných peněz je již pryč. Půjčky budou dražší dostupné méně lidem. Abychom nekončili negativně, můžete se zároveň alespoň těšit na rostoucí výnosy z vkladů na spořících účtech.
